Jdi na obsah Jdi na menu

Jak často upravuji zuby svým svěřencům

23. 3. 2015

Nejprve bych měla definovat, kdo je mým svěřencem. Svěřencem je každý koník, který je v mé pravidelné péči. To znamená, že ho prohlížím či upravuji v doporučených intervalech. Svěřence už tedy poměrně dobře znám a mohu si dovolit odhadovat, kdy by měl podstoupit další kontrolu či zákrok a jak se situace v jeho tlamě bude vyvíjet. Samozřejmě, může se stát cokoliv nevyzpytatelného (úraz, vypadnutí zubu atd.), ale pro účely tohoto článku si záměrně vyberu „svěřence ideály“  :-).

Odpověď na nadpis článku zní: individuálně! To by Vám ale nestačilo, tak to zkusím sumarizovat.

Pro zjednodušení uvedu dvě jednoznačně odlišné skupiny. Největší skupinou mých svěřenců jsou koně (vč. poníků) pastevně ustájení, využívaní na rekreační ježdění. Začnu tedy skupinou tzv. hobby pasteváků. „Hobby pasteváci“ tráví většinu dne přežvykováním či odpočinkem. Většina přežvykuje trávu a seno, jiní ještě větvičky či okusují stromy (nebo ohrady). Jsou ježděni převážně na volné otěži (max. občas v nepříliš dlouho trvajícím sestavení) na udidle nebo na ohlávce/bezudidlovce/hakamore... Je vědecky zjištěno, kolik žvýkacích cyklů provede kůň při žvýkání trávy a sena za minutu. Při přežvykování trávy je to více, ale tráva je měkčí. Proto by se měl kůň během roku dostat k obojímu. Opět zdůrazňuji, že se zabýváme koněm „ideálem“, kterému to jeho zdravotní stav umožňuje. Dále se uvádí, že kůň pro žvýkání preferuje žvýkací cyklus začínající na jednu stranu. To znamená, že pokud má kůň např. za 20 min sežranou kupičku sena a pak má delší přestávku, je velice pravděpodobné, že bude žvýkat stejným stylem celou hromádku, a že následující dávku bude začínat žvýkací cyklus opět na stejnou stranu. Tato situace vede k výraznějšímu obroušení jedné strany. To ale v případě našich hobby pasteváků nehrozí, protože spásají tak, jak se jim chce a příroda by neudělala nic, co by je znevýhodňovalo. Zjednodušeně řečeno, žvýkají z obou stran. Dalším faktorem je věk koně. Tato problematika už je popsána v mých ostatních článcích. Berme tedy koně v „ideálním zubním věku“, který je cca od 8 let do 16 let (samozřejmě v závislosti na historii úprav, plemenu a podmínkách). Těmto koníkům stanovuji úpravy po 1,5 až 2 letech. Ve většině případů 2 roky vyhovují. Zákrok pro koně není bolestivý ani příliš dlouhý, takže ho dobře snáší a majitel i já máme klid, že nic není zanedbáno. A nebrousím jen jednu hranu (resp. jednu horní a v opozici tu spodní), kterou koník preferuje. Tato situace může nastat například při broušení každý rok, že sice tam je co brousit, ale jen v omezené míře, což ve výše popsaných případech považuji za zbytečné. Na druhou stranu, pokud by se situace dlouhodobě vůbec neřešila, pravděpodobně by došlo k prohloubení problému, kůň by si mohl zafixovat špatné žvýkací návyky a trpět bolestmi, protože by v důsledku ostrých hran došlo i k poškození tkání okolo (tvář, jazyk…). Mezi mými svěřenci jsou i tzv. „žrouti držáci“, kterým stačí úprava až jednou za 3 roky. Aby však nedošlo k omylu, stále píši o svěřencích, u kterých se neprojeví žádný problém ani při ježdění, ani při žrádle.

Další skupinou jsou čtyřnozí zákazníci, kteří jsou v přípravě do sportu či přímo ve své sportovní kariéře. Jsou ustájení v režimu box + výběh. Musím se přiznat, že vyloženě sportovní koně, kteří do výběhu vůbec nechodí, asi ani ve své péči nemám (nebo velice omezeně). Většina z nich jsou (minimálně v létě) ve výběhu od rána do večera a mají k dispozici buďto seno nebo trávu. Ne třeba celý den, ale také ne pouze v odměřené dávce ráno a večer. Tito koníci jsou jezdecky daleko intenzivněji využívaní, několikrát do týdne chodí většinu lekce na přilnutí v sestavení. Navíc to bývají „citlivější“ sportovnější plemena. Už nyní je zřejmé, že komfort v jejich tlamě by měl být někde jinde. I proto za nimi jezdím jednou za rok až maximálně za rok a půl.

Doufám, že jsem alespoň trochu odpověděla na název článku. Neberte ho prosím jako dogma, každý kůň i poník je individualita! Záleží na jeho predispozicích, historii, podmínkách ustájení, využití, žravosti, jezditelnosti, osobnosti, ordinované dietě atd. Všechny faktory musí koňský zubař při svých rozhodnutích zohledňovat…